Na těchto stránkách byste měli najít informace o tom, jak uvázat relativně velké množství uzlů. Ta relativita je na místě. Proč? O tom se něco dočtete tady.

Kromě postupů na uvázání tu jistě najdete vyobrazení jednotlivých uzlů. U většiny ze zde uvedených uzlů je také něco o jejich použití, o jejich kladných a záporných vlastnostech, k čemu se uzel hodí a kdy byste raději měli použít některý jiný.

Někteří z Vás tu najdou inspiraci a další s překvapením zjistí, co všechno jiní lidé dokáží s obyčejným kusem provazu. Doufám, že těch, kteří se znechuceně přesunou někam jinam ve světové pavučině, bude co možná nejméně. Svůj názor můžete vyjádřit v knize návštěv. Rád si přečtu váš názor na tyto stránky, náměty na doplnění či jiné připomínky. Pokud si myslíte, že tu něco chybí z toho, co byste tu hledali nebo očekávali, nebojte se mi napsat osobně. Stejně tak, pokud máte informace, které sem patří a nejsou tu. Rád se přiučím a doplním to sem.

Určitě tu nehledejte náhradu za různé vzdělávací a doškolovací kurzy. Rozhodně tu nenajdete žádné horolezecké techniky, nenaučíte se nic z jachtaření, rybaření, ševcování, soukenictví, provaznictví, turistiky a co já vím, kde všude se uzly používají. Zůstaneme vždy jen na úrovni uzlů a jejich použití. Jen zřídka se zmíním o kombinaci několika uzlů, což se používá hlavně v dekorativních technikách. Pokud chcete získat nějakou odbornost, raději navštivte příslušný kurz. Jeho instruktor může ihned reagovat na Vaše chybné postupy a opravovat je dřív, než náprava následků nebude možná.

Na stránky postupně přidávám uzly ze své sbírky, ale jde mi to pomalu. Začal jsem s tím v únoru 2005 po dlouhém rozhodování a váhání. Od prvního zveřejnění (březen téhož roku) stále doplňuji a doplňuji. Moje kartičky totiž už přestávají být čitelné (jsou psané i inkoustem) a od elektronické podoby očekávám, že bude trvanlivější. Kdo ví. Ale určitě to může shlédnout víc lidí na webu než u mě doma v šuplíku. Tam byste se všichni určitě nevešli (nevešli domů, abych upřesnil to vyšinutí z větné vazby, a vlastně ani do toho šuplíku).

S pojmenováním jednotlivých uzlů je to opravdu složité. U nás ani nikde jinde ve světě neexistuje žádný předpis nebo jakákoli dohoda jak a podle čeho uzly pojmenovávat, a to nejen staré uzly, ale ani ty nově vznikající. Stejné uzly jsou známé pod různými jmény (tkalcovský uzel je totéž co škotová spojka) a to zdaleka ne jen v různých oborech. To by se ještě dalo pochopit. I v jednom oboru může mít jeden uzel více různých jmen (krejčík = vůdcovský uzel). Občas se najdou případy, kdy pod jedním jménem je známo několik různých uzlů (znám přinejmeším 4 různé uzly, pro které se používá jméno uzel přátelství) a pak je třeba si opravdu dávat pozor na to, aby při komunikaci nevznikl nějaký zádrhel.

Ve jménech nejsou zachovány ani hlavní charakteristiky - smyčka, uzel, úvaz, spojka.

• někdy tento význam ve jméně úplně chybí (krejčík)
• ne každý uzel, který si ve jméně tento údaj nese, je opravdu takový, jak by se mohlo zdát (lodní smyčka je úvaz, vůdcovský uzel je smyčkou, ambulanční uzel je úvaz, ...)
• tentýž uzel se používá k různým účelům, takže často ani není možné to jménem vystihnout

Je možné se setkat s pojmenováním podle

• oboru (tkalcovský uzel, dřevařská smyčka, ale pozor třeba na krejčíka, který se proti očekávání používá v horolezectví)
• účelu (lanová spojka, katovská smyčka, zkracovačka)
• vzhledu (buřtík, osmička)
• některé vlastnosti (krápníkový uzel, konstriktorový uzel)
• jména autora (Prusík, Machardův uzel) nebo dokonce iniciál autora případně nejaké podobné zkratky (TK, MWK)
• ...

No, jak říkám, je v tom pěkný chaos. Proto v seznamech uvádím většinou všechna jména, která znám, a více jmen může ukazovat na stejný uzel. Bohužel z toho také vyplývá, že když tu budete hledat nějaký konkrétní uzel a nenajdete jej, neznamená, že ho tu nemám. Třeba mám, ale pod Vám neznámým jménem a pod jménem, pod jakým jej znáte Vy, jej zase neznám já.

Občas se mi také stane, že mám víceméně stejné uzly uvedené samostatně (např. očko - kravská smyčka, dvojitá rybářská smyčka - americká popravčí smyčka). Pokud pominu možnou nepozornost, tak je to zejména proto, že pod různými jmény mají uzly významné použití v některém oboru. Např. zmíněná dvojitá rybářská smyčka je velmi důležitá pro ... arboristy! (určitě jste mysleli rybáře, ale není tomu tak, je to další ukázka klamání jménem). Nebo je způsob vázání velmi odlišný, protože se třeba používá materiál výrazně jiných vlastností (škotová spojka - tkalcovský uzel).

Každý již nejméně jednou v životě nějaký ten uzel použil. Některé se vážou skoro samy, jiným je třeba se naučit. Znalost uzlování se může člověku hodit v nejrůznějších situacích. Tak třeba zavázat boty zvládne snad každý, kdo dočetl až sem. Kdo však ví, že si na tkaničce váže křížovou spojku s oboustranným zámkem? :-)

Mnoho mužů (a žen, abych nebyl napaden někým z feministického hnutí) sobě či někomu jinému více či méně pravidelně uvazuje kravatu. Motýlek už je dnes často na gumičku, ale i ten se původně pouze vázal. Švédové zase mají zvláštní zálibu v šálách a mají vypracováno několik postupů, jak si ji okolo krku omotat.

Nikomu jistě nebude zatěžko vybavit si jiné profesní či zájmové skupiny lidí běžně používajících některé typy uzlů: horolezci, speleologové, hasiči (dříve požárníci a ještě před tím zase hasiči), záchranáři, arboristé, jachtaři, rybáři, vojáci, kovbojové, košíkáři, vazači knih, ševci, tkalci a podobně. V některých profesích jsou používány ozdobné a dekorativní uzly: při drhání, macramé, při výrobě kožených šperků, rohoží, v krajkářství a mnoha dalších oborech.

Ale existují i méně zjevné profese běžně používající uzly. Napadne někoho třeba takový současný chirurg? Co myslíte, čím jsou tvořeny stehy na ráně - chirurgickou nití a uzlem na ní. Čalouníci rovněž nějak musejí připevnit své knoflíky. Ty nejsou přišité, ale přivázané zvláštním uzlem. Nebo kouzelníci a iluzionisté. I ti vědí o uzlech, častěji spíš neuzlech, své.

Ale od iluzí zpět časem do historie. Dnes již není příliš běžná profese provazníka, ale ještě se nějací provazníci najdou. (Dokonce máme i jedno muzeum provaznictví.) Z orientu, rozvojových zemí a historie nás mohou napadnout i vazači rohoží a koberců (kromě tkaných koberců jsou i skutečně vázané, co fousek na koberci, to uzlík), námořníci, lukostřelci, pytláci, možná dráteníci a jiné profese.

Rovněž z historie (a někteří možná i z křížovek) známe uzlové písmo kipu vázané na barevných šňůrách úředníky peruánských Inků. (Quippu znamená v jazyce kečua uzel.) Pomocí takto vedených úředních záznamů dokázali spravovat rozsáhlou říši. V každé vesnici byl quippu kamajok, uzlový písař. Barvy provázků měly přesný význam: bílý hlásil mír, zelený úrodu, žlutý zlato. Význam měla i tloušťka provazu a různé tvary uzlů představovaly různé, také číselné pojmy: jednoduchý uzlík 10, dva uzly 20, dvojitý uzel 100 a podobně. Některé nové výzkumy (o kterých se zmiňuje třeba tento článek) ukazují, že by kipu mohlo mít až 1536 znaků, což bohatě stačí i pro záznam nejsložitějších textů. (Pro znak by měl mít vliv také materiál, barva materiálu, poloha uzlu, ...)

A co legendární Gordický uzel údajně uvázaný Gordiem, Midasovým otcem. Gordius, poté, co se stal králem starověké Frýgie (historické území v Malé Asii) a pojmenoval po sobě její hlavní město - Gordia - podle pověsti uvázal tento uzel na koženém postroji selského vozíku (Gordius byl původem rolník) a věnoval jej Diovu chrámu. Uzel byl tak složitý, že jej nikdo nedokázal rozvázat a uzel se proto dostal až do proroctví. To pravilo, že ten, kdo jej rozváže, stane se vládcem velké říše. Alexandr Veliký při pokusech o jeho rozvazování ztratil trpělivost a v hněvu jej rozťal mečem. Od té doby rozseknout něco znamená vyřešit obtížný problém a Gordický uzel sám je synonymum pro těžko řešitelnou situaci.

V podobném výčtu by nepochybně šlo pokračovat ještě dlouhou dobu. Ale proč? Jako lehká ukázka to snad stačí.

Kdo může uzlovat?

Proč uzlovat?

Čím uzlovat?

Zvláštnosti v různých oborech