Jedná se o celkem jednoduchý uzel, který slouží k uvazování koní ke kruhu. Pod jménem uherský uzel jej používají námořníci a vodáci pro uvazování lana do uvazovacího kruhu. Protože se po zatažení špatně rozvazuje, zvlášť pokud má více závitů, obyčejně se vázal se zámkem.

Skrz uvazovací kruh protáhněte ohyb a volným koncem dělejte několik závitů okolo ohybu i pevného konce. Pak volný konec provlékněte skrz ohyb (případně hned zase zpět, pokud chcete uvázat zámek).
Obvykle se dělá víc závitů, než je zobrazeno zde.

Oviny rovnejte těsně vedle sebe. Později se urovnávají špatně. Uzel se utahuje tahem za pevný konec a pokud oviny uděláte příliš volné, při dotahování se přes sebe různě přehází. Na koně to sice bude stačit, ale estetické to není a my chceme přece vázat pěkné uzly.

Tento uzel se používá k uvazování lana na úvazový kruh. Po namočení a dotažení se rozvazuje těžko, takže se hodí spíš pro trvalejší navázání, kdy se nepředpokládá častější odvazování.

Provlékneme lano uvazovacím kruhem, okolo pevného konce opíšeme volným koncem osmičku a provlékneme jej mezi levým koncem a prostřední částí osmičky.

Tato smyčka slouží k uvazování lana k válcovým předmětům jako jsou kůly pro uvazování dobytka či koní, vázací kruhy pro uvazování loděk a podobně. Ač se jmenuje kovbojská, nevím nic o tom, že by ji skutečně kovbojové používali. Rozhodně ne ti televizní. Ti většinou uzdu přes zábradlí jen přehodí, případně několikrát omotají.

Druhé jméno uzlu (požárnický uzel) je to, co je vidět na 3. obrázku. Jeho praktické použití spočívá v tom, že jej lze rozvázat "na dálku". Požárník uváže lano tímto uzlem a oba konce shodí dolů a po tom správném slaní. Pak zatáhne za druhý a lano mu spadne do náruče. Nebezpečí spočívá v tom, že je snadné si oba konce splést. Dalším námětem může být uvázání tohoto uzlu na ucho kbelíku spouštěného z okna na stavbě. Po spuštění uzel uvolníte a lano přitáhnete k sobě. Nepotřebujete nikoho dalšího, kdo by dole uzel rozvazoval.

Pěkně vypadá takto uvázaný řetízek (střídavé opakování provlékání obou konců) uvázaný z kulatého koženého řemínku. (Pak se rozvazuje střídavým taháním za oba konce.) Řetízek tohoto typu je používán jako ozdobná šňůra na vojně (například je jím uvázaná služební píšťalka, další nosí dozorčí útvaru, ...).

K vázání smyčky není potřeba volného konce, váže se uprostřed lana. Naopak zatažením za volný konec se velmi snadno rozvazuje.

Pod "zábradlím" podhodíme uzdu (lano) a jeden konec povytáhneme vzniklým ohybem. Zároveň zatáhneme za druhý konec (jen jeho ohyb), čímž se oko trochu utáhne.
Vezmeme druhý konec a opět ho povytáhneme okem. Zatažením za první konec upevníme vyčnívající ohyb. Pamatujte si, zda tím druhým koncem křížíte první konec horem nebo spodem (zde horem). (Pokud bychom šipku měli vedenou skrz ohyb zespoda a ne zhora jako na obrázku, dostaneme uzel v angličtině nazývaný Highwayman’s Hitch.)
Tak toto je požárnický uzel. Pokud budete chtít vázat delší řetízek, opakujte střídavě provlékání oběma konci, vždy však křižte stejným způsobem (viz šipka). Až bude řetízek dost dlouhý, provlékněte okem celý konec.

Zajímavé je, že řetízek vypadá z každé ze tří stran jinak: