Není jednoduššího pletence a zná jej snad opravdu každý. Střídavě používáme levý a pravý krajní pramen a horem jím překřížíme prostřední.

Zajímavější je pletená zkratka (návod v odkazu) nebo pletení z pásku, který má tři pásky spojené na začátku i konci. Jistě byste to dokázali vymyslet, ale přesto uvedu návod. Je to stejné jako pletená zkratka, ale místo přetočení ohybu musíte pokaždé provléknout.

Další ukázka se týká upletení copánku ze tří pramenů, které jsou na obou koncích spojeny. To se používá třeba pro výrobu kožených pásků.

Uvnitř řemene se udělají dva řezy tak, aby vznikly 3 stejně široké pásky a konce zůstaly nerozříznuty. Pak postupujte podle obrázků.

Napřed upleťte normální copánek, spodního konce si nevšímejte. Ukončete ho, až se každý pramen dostane na stejnou pozici, na které začínal (3. obrázek). Pak konec 3x provlékněte, a prameny urovnejte.

Pokud chcete copánek hustější, opakujte postup tak dlouho, až získáte požadovanou hustotu. Na závěr rovnoměrně pletené prameny rozprostřete po celé délce řemenu.

Ono to vypadá obtížně, ale řemen se při pletení má tendenci sám stáčet a provlékat do správné polohy, tak to není tak složité.

Zase se jedná o jednoduchou záležitost. Vezmeme krajní pramen a střídavě horem a spodem jím křížíme všechny ostatní prameny. Pak vezmeme další na stejné straně, na které jsme začínali, ... To je obecný postup pro libovolný počet pramenů. Jiný obecný postup říká vždy překřížit dvojice sousedních pramenů (1 a 2, 3 a 4, ...) pak ty, které jsme nekřížili (2 a 3, 4 a 5, ...). Pro 4 prameny lze pro zapamatování postup upravit: překřížíme prostřední prameny, pak vždy dva sousední na obou krajích a tento postup stále opakujeme. Stále kontrolujeme pravidelnost.

K této variantě copánku se používá jeden pramen kontrastní barvy proti zbývajícím pramenům. Pokud je materiál měkký a poddajný tak, že nebudou vidět mezery mezi kříženými prameny, vypadá výsledek lépe.

Pletení je odlišné od copánku ze 4 pramenů, protože odlišný pramen zůstává stále uprostřed pletence. Pravý pramen (na pravé straně jsou dva stejné prameny) vedeme pod a nad a položíme ho na druhou pozici zleva (výsledek je na prvním obrázku). Pak levý pramen vedeme nad a pod a položíme ho na druhou pozici zprava. A opakujeme do konce.

Pletence tohoto typu mají obecný princip (pro 6, 8, ... pramenů) v tom, že všechny prameny rozdělíme na dvě skupiny (pravou a levou) a pak vezmeme levý krajní, přesuneme jej horem na nějakou (v tomto případě předposlední) pravou pozici a spodem na levou středovou pozici. Pak totéž uděláme krajním pravým pramenem. Volbou pravé pozice vznikají oblé nebo čtyřhranné pletence (vzpomeňte na pomlázku z 8 prutů, ta je hranatá a pramen se vkládá o jednu pozici vlevo proti oblé variantě, což však při 4 pramenech možné není).

Tento typ pletence lze realizovat z libovolného počtu sudých či lichých pramenů. Pěkně vypadá upletený na vlasech. Vezmeme krajní pramen a horem jej přesuneme na střed. Pak totéž uděláme s protějším krajním. ... a opakujeme ...

Obecnější princip podobných pletenců je popsán výše, pro tento případ krajní pravý pramen vedeme na předposlední levou pozici a pak spodem na pravou středovou pozici. Totéž opakujeme levým krajním pramenem a pak pravým, ... Obecně: krajní pramen dáváme vždy do středu mezi prameny opačné strany. Pokud je pramenů na jedné straně lichý počet, pak pramen vkládáme tak, aby uvnitř bylo o pramen více než na kraji.

Tento typ pletenců je nejjednodušší typ z techniky kumihimo. Spočívá v rozdělení pramenů po obvodu na dvojice a pak v jednom kroku překřížíme liché prameny přes sudé směrem vpravo, tím vzniknou další dvojice. V dalším kroku překřížíme sudé prameny přes liché vlevo. S každým krokem si posuňte pletenec v ruce trochu níž.

Domnívám se, že 8 pramenů je maximum, které lze zvládnout bez pomůcek. Na větší počet již je potřeba alespoň karton se zářezy pro jednotlivé prameny, jinak se v té změti velmi špatně udržuje přehled, snad jen s rozdílnými barvami pramenů.

Tento pletenec vypadá jako dva copánky ze tří pramenů položené vedle sebe. Plete se střídavě levým a pravým krajním pramenem tak, že jej překřížíte nad sousedním a pod dalšími dvěma.

Obecný návod na pletení plochých pletenců je uveden výše. Proto zde je jen ukázka a pár poznámek.

V tomto počtu pramenů (a vyšším) doporučuji jedině postup s křížením sousedních pramenů, protože jinak se mezi nimi špatně udržuje pořádek a obtížně se pletenec dotahuje a urovnává.

Pletenec tohoto typu z 8 a více pramenů vypadá velmi pěkně z kožených řemínků (například na čelenku, opasek a podobně). Je však třeba dbát na pravidelnost a nesmíte žádný z pramenů přetočit rubem nahoru.

Obecnější princip podobných pletenců je uveden výše. V porovnání se 6 prameny jsou zde varianty. To proto, že na místo, kudy prochází krajní pramen mezi protějšími lze nahlížet 2 způsoby:

• pramen převádíme přes 2 prostřední prameny protější strany (tedy stejně pro 6 i 8 pramenů).
• pramen převádíme přes n-1 prostředních pramenů protější strany (v případě 6 pramenů tedy přes 2 prameny, s 8 prameny přes 3, ...). Vznikne tak pletenec s jinou přední a zadní stranou. Ukázku tohoto pletení uvádím jako druhou variantu.

Stejným principem lze plést z libovolného počtu sudých pramenů. Díky rozšíření pomlázky je z osmi pramenů nejznámější a protože zodpovídám dotazy na pletení pomlázky poměrně často, návod zde zopakuji. Prameny čísluji 1-4 vždy od krajů ke středu.

Prameny rozdělíme na dvě čtveřice a střídavě pracujeme vždy s pravým a levým krajním. Řekněme, že začneme pravým krajním. Ten pak vedeme horem nad všemi pravými a dvěma středními levými prameny. Tam jej podsuneme pod 3. a 4. levý pramen a vytvoříme z něj čtvrtý pravý.
Totéž zopakujeme levým krajním. Vedeme jej horem nad všemi levými prameny a dvěma středními pravými prameny. Tam jej podsuneme pod 3. a 4. pravý pramen a vytvoříme z něj čtvrtý levý.
Opakováním obou předchozích kroků vznikne pletenec požadované délky.

Stejným způsobem je možné pracovat i s 9 prameny, kdy jeden pramen, může být i odlišně silný, barevný nebo z jiného materiálu, je uprostřed vazby, pletení se aktivně neúčastní, jen jej ostatních 8 pramenů oplétá. Pomlázky tohoto typu jsou používány hlavně v některých krajích na Slovensku.

Druhá varianta čtyřhranného pletence vytváří nesymetrický pletenec s rozdílnou přední a zadní stranou. Průřezem pletence je lichoběžník, zadní strana pletence je širší než přední. Prameny čísluji 1-4 vždy od krajů.

Prameny rozdělíme na dvě čtveřice a střídavě pracujeme vždy s pravým a levým krajním. Řekněme, že začneme pravým krajním. Ten pak vedeme spodem pod všemi prameny až na 2. levou pozici. Tam jej vysuneme a vedeme jej nad 2. až 4. levým pramen a vytvoříme z něj čtvrtý pravý.
Totéž zopakujeme levým krajním. Vedeme jej spodem pod všemi prameny až na 2. pravou pozici, tam nahoru a nad 2. až 4. pravým pramenem a vytvoříme z něj čtvrtý levý.
Po druhém kroku pletenec nevypadá, že by z něj mělo být něco rozumného. Ale opakováním obou předchozích kroků vznikne pletenec požadované délky.

Na následujících obrázcích je zobrazena přední a zadní strana pletence.

Pomlázce upletené tímto postupem na Moravě říkají tatar. Jde o čtyřhranný pletenec z 8 pramenů s přidaným 9. pramenem doprostřed. Tímto pramenem se ovšem neplete, jen jej ostatními prameny oplétáte.

Jedná se o pomlázku pletenou ze 16 proutků tak, jako se plete pomlázka z 8 proutků, ale každý proutek se zdvojí. Místo každého proutku máte tedy dva proutky vedle sebe.

Občas se někde objeví pomlázka, která má paralelně vedle sebe dokonce 3 tenké proutky, tedy celkem z 24 proutků. Opět se jedná o stejný způsob pletení jako v případě 8 proutků. Protože jsou proutky opravdu tenké je lepší mezi ně vložit jako jádro jeden silnější proutek a oplétat jej jako u pomlázky z 9 proutků.

Tento odstavec by měl být takovým shrnutím dříve uvedených čtyřhranných pletenců, kde jsou ukázky z pleteného provazu. Pomlázky se však dělají z proutí a to má své specifické vlastnosti.

Jednou z vlastností je zeslabování proutků směrem k jednomu konci. Proto se také pomlázka k jednomu konci zeslabuje. Pomlázku je možné plést jak z tenčího tak ze silnějšího konce. Já většinou začínám silnějším koncem, ale většina lidí naopak začíná na tom slabším konci. Nemyslím si, že by to hrálo roli.

Ukázky pomlázek:

z 8 proutků
z 9 proutků
ze 16 proutků